Nová kolekce ilustrací pro Sax/
http://www.sax-say.estranky.cz/ / a její Vandráky /
http://www.sax-say.estranky.cz/clanky/vandrak...-/ /
Tato je pro první sérii- Moje oblíbená ranní scéna ve spacáku
Pro druhou sérii- něco odvážnějšího a důl Amerika v dálce-místo,kde se trampský příběh odehrává
A třetí díl se ještě píše,ale co jsem slyšela,bude to velmi slibné:3
Tvoje ilustrácie k poviedkam som videla prvý raz u Amatera, no ako vidím po čase sa tvoj okruh prác pre autorov zväčšuje. :) Mať tak niekoho, kto by podobne obetoval čas pre mňa, ale na mňa sa všetci vykašlú, keďže vedia, že kreslím. ^^"
ReplyDeleteMushu, ty aspoň umíš kreslit. :-) Já si nepomůžu ani sám. A že bych si kolikrát přál být stejně renesanční jako mamka.
ReplyDeleteAle k věci: Chtěl jsem ti, milá Milwo, nějak sdělit, že se mi vždycky líbila tvá práce. Takže jsem rád, že jsem objevil tvůj blog. Nerad nechávám věci nevyřčené, zvlášť pokud jde o pochvalu.
P.S.: Jakožto bývalého trampa (nikdo nemládne :-) mě obzvlášť zaujaly právě tyhle dvě ilustrace. Zajímalo by mě - v dobrém - zda si autorka povídek někdy "přivoněla" k vyuzenému trampovi, navrátivšímu se z čundru (stačí víkend). Já sám vždycky hned lezl pod sprchu, protože ten odér vážně není žádný Armani, který by vzbuzoval touhu po jeho nositeli. A takové ráno pod převisem, kdy se člověk vzbudí a v puse má jak v polepšovně, taky není zrovna doba, kdy bych chtěl někomu dát první polibek. :-) Ale první den to jde, to jo. Pravda také je, že člověk se nejvíc cítí po návratu do civilizace. To byl jen takový můj malý postřeh. :-)